Moje kobyla má zajímavou vlastnost. Zničila a ztratila všechny ohlávky, kromě své původní. A měla jich docela dost. Krásnou vínovou, černou s beránkem. Druhou náhradní vínovou za první rozbitou. Všem přeji lehkou zem.
Ale já se nevzdávám. Novou ohlávku kupovat nechci, běžná levná za 100kč je bohužel příliš malá a další dražší už se mi kupovat nechce.
Ovšem doma se mi válel starý nylonový popruh a taky jedna stará ohlávka, která byla Sáře bohužel příliš malá.
A tak to tedy začalo. Rozhodla jsem se vyrobit svou vlastní ohlávku.