I ty, Brute?

6. dubna 2015 v 0:09 | Lea Sar |  Téma týdne
Nejsem zrovna svatoušek, a nemám někdy dobrá rozhodnutí. Vlastně často sekám jednu chybu za druhou.
Taky nejsem žádný král světa a nejinteligetnější osoba na celé planetě, která jednou dostane nobelovu cenu za iteligenci, pokuds evůbec dostává.
Vzhledem k tomu co dělám, bych se nedivila, kdyby se ze mě stal adept na Darwinovu cenu za nejhloupější smrt.
Nejsem tedy člověk, kterýmu by někdo postavil katedrálu v jejímž čele by stál železný trůn (i když bych moc ráda), a všichni mě uctívali jako svou vládkyni a rádkyni, a prostě vládce jejich a slunce jejich jasné.
A to je ten důvod, proč jsem místo toho zmiňována v debatách o tom, jak jsem hrozná, a proč je mi říkáno, jak jsem hloupá.


Což o to... ti co mě pomlouvaj za mými zády jsou v nejlepší pozici polímit mi prdel. Ale co s tím zbytkem?
U některých to chápu, u jiných to neřeším, co mě ale bolí je, když mi to řekne někdo, u koho bych to nečekala.
Tak například právě ten "Brutus". Moje platonická láska, takovej českej Theon Greyjoy, kterého jsem vždy považovala jako člověka, který je na stejné vlně jako já.
Jenže se to semlelo všechno moc špatně. DLužím peníze, popravdě nemám vůbec žádné papíry, ke své Sáře, všechno má jedna paní, které musím splatit. Je to moc špatné. Jeho rada byla, říci mému dědovy, a nebo mému otci. Dva lidi, kteří jsou ti poslední, kteří by měli vědět, že mám koně za 50 tisíc.
Když sem mu ale řekla, že zrovna tihle dva nemaj ani páru o tom, že mám koně, najednou přepnul. Náhle mě přirovnal k ženské, které já sama dlužím, řekl mi, že sem hloupá a pak na mě vytasil s jakým si kosmosem, který zařídí, abych nikdy neuspěla.
Jakože cože? Fajn, je něco mezi nebem a zemí, to nepopírám, ale že by to něco tak mocného zajímala skutečnost, že jsem neřekla tak důležitou věc své rodině? To jsem opravdu tak důležitá? No pokud ano, tak by ten kosmos měl taky vědět, proč sem to udělala. Což je na dlouhé vyprávění.
Vlastně, všechno je to na dlouhé vyprávění, na které já nemám nervy. Ale jedno vím jistě. Takováto kodla přímo do srdce bolí. Cítím se, jako bych byla zrazená. To, že mě třeba opustil kosmos já i překousnu, ale že mě opustí člověk, se kterým se mi jinak povídalo tak hezky... to mě mrzí víc, než cokoliv jiného. A kdybych nevěděla, že přijdu o Sáru jen, co to své rodině řeknu... tak bych jim to i řekla výměnou za to, aby se se mnou zase bavil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hanyuu Hanyuu | Web | 8. dubna 2015 v 7:46 | Reagovat

Jestli to chápu dobře, tak ty máš koně, kterého splácíš, ale nemáš k němu jediný papír o tom, že je tvůj a že musíš splatit tu a tu částku? A co kdyby se paní najednou rozhodla, že zapře, že jsi jí kdy něco splatila a tys o koně přišla? To je podle mě dost riskantní.
My doma sice splácíme celkem velký prachy, prakticky celý život a vlastně za nic, jelikož je nasekal někdo, kdo už s námi vlastně nemá nic společného, ale tvoje situace mi přijde trochu zvláštní.
Rozhodně by to chtělo mít nějak podložené to, že o toho koně jen tak nepřijdeš.

2 equus-universe equus-universe | Web | 9. dubna 2015 v 22:19 | Reagovat

[1]: no právě že ne. Majitelka klisny peníze má a ví, že sem majitel (výhoda pro mě). Bohužel, jsem si domluvila dopravu apod přes jednu ženskou, kterou sem brala jako ženskou na kterou se dá spolehnout. Nakonec se to vyvrbilo jinak. Jednak si své 'kvality' nadsadila na 2000' a jednak mi kecala že paní majitelka klisny slevila na 35 tisíc a přitom to pořád bylo 40. A tak jí vlastně dlužím 6 tisíc a splácím je, protože nemám jak ty peníze dát najednou. Prostě mě chtěla mít na háku a sebrala mi papíry a ještě se přidrzle připsala jako spoluvlastník. K čemu jí doprdele je třeba její veterinární knížka mi zůstává záhadou, jen já sem v prdeli (naštěstí, ťuk ťuk, nemá nic co by se nedalo zvládnout přírodní cestou, a zdejší veterinář je taky fajn chlap)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama