O sedlech, koních a lidech

7. listopadu 2016 v 8:00 | LeaSar |  Postřehy a úvahy
Zdravím všechny u nového článku na blogu Equus Universe, tentokrát to bude volné navázání na předchozí příběhy o uzdečkách, jen tentokrát o sedlech.



Výběr sedla je velice ošemetná záležitost, která by se dala přirovnat k jaderné fyzice. Ta je taky složitá a jen málokdo jí rozumí. Bohužel, zatímco jadernou fyziku člověk až tak moc často neptořebuje, sedlo je obvykle potřeba často, a musí sedět.
Já jsem to měla při výběru o to horší, že jsem ladila do hnědé kůže. Takže bylo jasné, že nemůžu mít jen tak ledajaké sedlo, ale sedlo samozřejmě hnědé.
Jestliže jsem něco z celé teorie a praxe od koní příliš neodhadla, tak to bylo to, jak správně napasovat sedlo.
Takže hned to první mělo opravdu velice širokou komoru. Sice na Sáře krásně dosedalo, ale nezanechalo žádnou mezeru mezi kohoutkem a komorou.

Bylo tedy jasné, že nějaký beránek, který sice vizuálně oddálil komoru od sedla, ale při tom se k sedlo připlácnul a tlačil na kohoutek též, této situaci příliš nepomůže.
I proto jsem se rozhodla pro pořízení sedla nového. A tentokrát kvalitnějšího a nejlépe o d p. Dostálové z a-sedla.cz.
Tam jsem si vybrala krásné, čokoládově hnědé, sedlo anglické značky Ideal.

To už vypadalo mnohem lépe. jednak celkově byla kůže mnohem měkčí, a také na hřbetu koně sedělo opravdu dobře. Takže jedna věc byla jistá. Už vím, jakou komoru na Sáru pasovat. Ufff... to jsem ještě netušila, jaká další zákoutí výběr sedla má.

Do stáje byla pozvaná na zkontrolování koní fyzioterapeutka, paní Plachá. Která mi ukázala další problém při výběru sedla. Zadní sedlové polštáře byly moc nízko.
Ačkoliv si myslím, že tento nedostatek šel zcela a bez problému vykompenzovat vyvýšenou gelovou dečkou pod sedlo, jelikož mi řekla narovinu ať mě chrání ruka páně, jí to pod sedlo dát, byla jsem nucena hledat nové sedlo. Protože řešit mezi ostatními ve stáji, že jsem paní Plachou neuposlechla, a nechat se pomlouvat, to opravdu ne.
Skončila jsem pro to se sedlem na prodej, a výběrem sedla nového.
Bohužel, výběr takového sedla je velice nelehký, protože mi k barvě a velikosti komory, přibyly další dva požadavky: výška zadních polštářů a velikost posedlí.
A tak jsem hledala hnědé sedlo, s komorou č. 3, vysokými polšáří a posedlím č. 18".
Dá se říci, že jsem nakonec sehnala velice kvalitní kompromis. Univerzální sedlo Kentaur Seneca.

Není zrovna úplně hnědé, ale taky není úplně černé. Zato splňuje ostatní požadavky.
Takže teď mám již v pořadí třetí sedlo za dva roky, co Sáru vlastním. A cena jednotlivých sedel stoupá neupěřitelným tempem nahoru.

A tak už mi nezbývá než jenom čekat na prosinec, a verdikt p. Plaché, která by nás měla opět navštívit. Ale tohle sedlo už z ruky jen tak nedám. Stále ještě oplakávám, že musím prodat to předchozí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama